5. díl - doktor

16. května 2010 v 9:11 |  vlkodlak nebo upír?
Kdybys jen věděl jak je to těžké... řekne po chvilce Phoebe
A co je těžké mě políbit? děla si Robin z Phoebe srandu

Ne jen teď jsem tě tu políbila a včera jsem usínala v Jaredově náruči. Je to tak zvláštní...můj život je jako na kolotoči, který se nikdy nezastaví, ale nabírá na rychlosti...
Cože jsi dělala s Jaredem? Přeruší Robin Phoebe.
Nic jen..
Jen? Robin se na Phoebe podívá vyčítavým pohledem a po chvilce řekne, Budeš se muset rozhodnout...
Rozhodnout? Mezi čím zeptá se nechápavě Phoebe.
Mezi mnou a Jaredem. Řekne smutně Robin a zmizí v okně. Phoebe je zmatená koho z těch dvou si má vybrat? Robina nebo Jareda? A co její biologičtí rodiče má je jít hledat?
ťukŤuk ozve se ode dveří a vstoupí Phoebinina adoptivní máma. Já vím že se zlobíš holčičko, neměla jsem to tak dlouho tajit. Ale mám tu pro tebe všechny informace, které jsem o tobě měla než jsem tě adoptovala. Phoebe mlčí, nechce s mámou mluvit, ale zvědavost jí nedá a otočí se na adoptivní mámu a řekne, Ukaž! Chvíli se hrabe v malé krabici Nic moc tam není, jen její fotky když byla mimino, nějaké přívěsky a náramky s okřídlenými lidičkami a fotka jejích opravdových rodičů!
Ale proč jsou tak sklonění? Nevidím jim do tváře! řekne smutně Phoebe a málem se znovu rozpláče.
Netuším, možná nechtěli abys je našla.
A proč by to nechtěli? Vždyť mě sakra porodila! Chci je jen poznat...
Třeba neměli peníze nebo jim něco bránilo v tom aby tě vychovali... snaží se Phoebe uklidnit její adoptivní máma.
Musím je najít! rozhodně vykřikne Phoebe. Máma jen kývne a odchází z pokoje. Musím najít někoho kdo mi pomůže hledat. Robin nebo Jared? Jared nebo Robin? Nechci se mezi nimi rozhodovat. Teď ani nemůžu jsem tak rozrušená...Já...já...já jsem adoptovaná. Až  v tu chvíli jsem si to pořádně uvědomila a bylo mi ještě hůř.


"Viděl jsem ho. Vrátil se. Byl u tebe v pokoji!" řekl rázně Jared když vpadl do mého pokoje.
"Hmmm. Já vím. " řekla jsem smutně a pořád si prohlížela fotku mých rodičů.
"Copak se stalo?" zeptá se mě ustaraně Jared.
"Zjistila jsem že jsem adoptovaná." vychrlila jsem ze sebe, do očí se mi nahrnuly slzy a kolena se mi roztřásly. Začala jsem padat naštěstí mě Jared včas zachytil a položil na postel. lehl si vedle mě a hladil mě po vlasech.
"To bude dobré. Všechno se to vyřeší. Však my je najdeme." utěšoval mě a já se k němu přitiskla. Potřebovala jsem oporu. Potřebovala jsem Jareda.
"Bude to dobré, Phoebe. A chceš je vůbec najít?" optal se mě starostlivě.  Přestala jsem plakat  a podívala se na něj.
"Já nevím. Když oni mě opustili a.. a..." zase  se mi začali do očí drát slzy a znovu jsem se k Jaredovi přitiskla.

"No tak Phoebe vstávej!" zacloumá se mnou máma.
"Proč? Hoří snad?" posadila jsem se rozespale.
"Ale ne. Jdeš k doktorovi. Na prohlídku. Tak vstávej Phoebe." prosila mě máma. Poslušně jsem vstala a oblékla se. Zachvíli už jsem seděla v čekárně u doktora Calibriho.
"Další, prosím." zavolala nás sestra. Já a máma jsme vstaly a vešly do ordinace.
"Dobrý den." pozdravul nás doktor Calibri. Začal mě zkoumat a pak mi odebral krev.
"Phoebe dones mi tvou moč a já zatím udělám nějaké testy na tu tvou krev." mrkl na mě a podával mi nádobku na moč. Poslušně jsem si ji vzala a šla.... na moč.
Když jsem vešla zpět do ordinace máma ležela na zemi celá bílá, asi omdlela. Sestra ji křísila a doktor mě vzal za ruku a posadil mě na židli.
"Co se stalo?" vyjekla jsem zděšeně.
"No... zbývá ti měsíc života. Jsi smrtelně nemocná a nedá se to léčit." řekl vážně.
"Cože jsem? Děláte si srandu? Umřu? Za měsíc? Zrovna teď když jsem zjistila že jsem adoptovaná?" začala jsem po doktorvi křičet a on se přikrčil na svém křesle. Asi jsem ho vyděsila. Obrátila jsem se k mámě a pomáhala ji křísit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jsem pro...

Sad End 44% (22)
Happy End 56% (28)

Komentáře

1 mája-tvé SB mája-tvé SB | Web | 16. května 2010 v 13:55 | Reagovat

to je hustý, povedlo, se ti to nevím  jestli chcu štěstrný nebo smutný konec mě je to jedno, jinak obíhám, jak se máš? te%d jdedeme na  bazen, tak ahoj

2 mája-tvé SB mája-tvé SB | Web | 17. května 2010 v 15:16 | Reagovat

no my jsme v poho, 1. jsme na kopečku 2.potok se nevylívá zatím
jinak je zatopen dolní konec cernotina ale myslim se jenom zahrady a sklepy, a pak pole, a na silnici, kdyz chces jet do hranic tak ta hlavni cesta je zatopena, takze musis vrchem pres hluzov, a pak pres kostelicek a ses v hranicich jinak jsou zatopeny, teplice, hranice, usti, rybare, prerov. Já jsem v poho a  ty jak se máš?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama